Na podzim roku 2022 jsem se připravovala na plánovaný operační zákrok. Vždy je to pro mě obdobím velkého stresu, na druhou stranu s tím dnes již mám bohaté zkušenosti a vše jde jak po másle. Stačí se držet pár pravidel, která s vámi dnes budu sdílet.
Operace je dost náročná situace, cizí prostředí a člověk se cítí nepříjemně. Někdy se víckrát stěhujete po odděleních/pokojích, proto doporučuji vše zabalit do jedné sportovní tašky s pár kapsami, kam všechno během chvíle naházíte. Ideální je mít systém i v kapsách a kapsičkách, lehce pak můžete instruovat sestry kde co najít až to budete potřebovat.
Já mám po operaci vždy asi tak týden hlavu jakoby v mlze a mohlo by se jednoduše stát, že něco někde zapomenu. Proto s sebou nikdy neberu cenné věci nejenom finančně, ale hlavně co má pro mě váhu emocionální. O to víc by mě pak mrzelo, že jsem to někde ztratila. Samozřejmostí je ale talisman pro štěstí… Není třeba se moc bát, při nástupu s vámi sepíšou všechny vaše osobní věci od cenností až po počet ponožek. Následně s vámi budou vaše věci cestovat po odděleních a všichni se budou snažit, aby se vám nic neztratilo a nemocnice nemusela řešit problémy.
První, co asi začnete balit bude oblečení. Já si s sebou beru 2 noční košile, župan, spodní prádlo na několik dní (záleží na plánované době hospitalizace), 2 páry obyčejných ponožek, a hlavně jedny teplé. Teplo od nohou je pro mě velice důležité. Do nemocnice už jedu v mikině/svetru, který má široké rukávy abych se do něj dostala i s kanylou, nemá kapuci, aby nepřekážela při ležení a je na zapínání/ne přes hlavu. To samozřejmě platí u zimních zákroků, kolikrát se hodí ale i v létě. Nu a pak samozřejmě pantofle, lepší jsou pevnější s gumovou podrážkou, takže budete moc i třeba rychle vyběhnout na vzduch až vám to povolí.
Cennosti s sebou neberu žádné, ani hodinky. Peníze 500-1000 Kč v menších bankovkách do bufetu a jednu platební kartu na všechny ostatní platby spojené s hospitalizací. Jinak už jen občanku a kartičku pojišťovny.
Kosmetiku s sebou doporučuji brát co nejméně parfemovanou, na to vždy značky mají senzitivní řady. Já vždy po operaci bojuji se zvracením a hodně navoněná kosmetika mi nedělá dobře. Hlavně jsem už několikrát udělala chybu, že jsem si vzala třeba oblíbený krém na obličej, který jsem pak musela navždy přestat používat, protože ve mně zpátky doma jeho vůně vyvolávala úzkosti a nevolnost, jako když jsem byla v nemocnici. Mám to jak Pavlovův pes. Vše kupuji jen do nemocnice a zbytek pak někomu dám na dodělání. Vždy kosmetiku kvalitní a vysoce hydratační, hrozně v nemocnici vysychám. Nezapomenout na kvalitní balzám na rty, na JIPu budete děkovat bohu…
Výpočetní techniku a četbu rozepíšu v jednom, protože se to u mě dost prolíná. V nemocnici mě nic intelektuálního nezajímá, a proto rozhodně neberu klasickou četbu. V poslední době jsem přestala vozit i knížky a jen si po cestě na pumpě koupím nějaký časopis pro ženy, kterým pak jen stejně listuji. Čtení mě v nemocnici opravdu nezajímá. Dnes jsou už snad všude na pokojích televize, takže se vždy najde možnost, jak odpoutat pozornost od bolesti. Zkusila jsem s sebou vzít i počítač, ale bylo to úplně zbytečné. Po operaci břicha nebo konečníku jsem vždy ráda, že najdu trochu pohodlnou pozici, kam se počítač jen těžko vejde. Dnes již funguji jen na telefonu, ten je zásadní.
Stáhněte si do mobilu všechny aplikace, které máte rádi na sledování televize či filmů. U operátora si zaplaťte na dobu hospitalizace neomezená data, nespoléhejte se na kvalitu wifi v nemocnici. Pak už jen stačí strčit sluchátka do uší a máte svůj svět klidně s Harry Potterem. 😊
KPZ – musím vámi ještě sdílet svoji malou kapsu poslední záchrany. Mám doma takový šikovný kožený vak se stahovací šňůrkou – bývalý obal na CD, který s sebou tahám všude, i na jip. Když jdete na jip tak s sebou nemáte celou tašku, jen to nejnutnější. Já mám kožený vak, do kterého se mi tak akorát vejde telefon, nabíječka na mobil (doporučuji koupit typ s delším kabelem), balzám na rty, proteinové tyčinky (pomáhají mi začít normálně jíst), a sluchátka (ta doporučuju klasická s kabelem a ne bezdrátová). Někdy je člověk rád, že je schopen rukou nahmatat kousek od sebe telefon, v něm rovnou píchnutá sluchátka a můžete volat nebo poslouchat podcasty. Poslední věc, kterou chcete na JIPu dělat je hledat všude možně po posteli zatoulané sluchátko. Některá ke všemu bývají celkem drahá.
Snad vám moje rady pomohly a vy se v klidu můžete soustředit na zdraví a regeneraci. Všem, které čeká chirurgický zákrok držím palce a přeji brzké uzdravení.
Vaše Tereza
Foto:pixabay.com
Tery, moc pěkně popsané. Já mám po první akutní operaci sbalenou doma tašku, kterou občas proberu a aktualizuji. Kromě výše popsaného v ní mám i ručník, krátké brčko, gumičku na vlasy, léky od všech jedno balení, papír a propisku. A přeně, jak píšete, tak extra v kapsách věci na JIP. Jak píšete o vůních, mám to stejně. Bohužel některé sestry to neznají a možná k tomu mají i jiné důvody (na gynekologii v Podobí v Ústavu péče...měly na sesterně přilepenej dost nevhodnej vtip o páchnoucích pacientech). Je samozřejmě rozdíl, když o operaci víte a máte čas se připravit nebo když během 10 minut řešíte rychlou. Proto mám již nějakých 8 let sbaleno to nejnutnější. Balzám na rty s sebou -…