Zdravím a po čase navazuji na svůj minulý text Cestou na pastvu. Mám několik novinek. Předně mi už přišel ten balík od sociálky, co mi od ledna dlužili. Haleluja, chvalme pána a tři dny slavme…počkat, cože? 5 tisíc? Jako doplatek od ledna? V září? Jako vážně? Ano, vážně. Netrvalo dlouho (hahaha) a dorazilo mi i rozhodnutí. ČSSZ mi vypočítala můj invalidní důchod třetího (nejvyššího) stupně a je to závratných 4972 Kč za měsíc. Brečím, dýchám……..no, tak asi udělali chybu, to se může stát, jsme lidi, že jo.
Objednávám se na sociálku a tam se nestačím divit. Vše je v pořádku, vše souhlasí. Já ale nesouhlasím. Jak je tohle možné? Vždyť jsem posledních 7 let pracovala na plný úvazek na naší nejprestižnější univerzitě a v době podání žádosti o zvýšení ID z 2. na 3. stupeň jsem brala na školství vlastně dobrých 25 tisíc hrubého. Jenže to nikoho nezajímá. Výše (buďme upřímní a rozumějme spíše níže, dno, hlubina) mého invalidního důchodu vychází totiž pouze z příjmů před podáním první žádosti o ID, tedy z doby, kdy jsem byla těsně po škole a mé jediné práce tak byly různé půl-úvazky ve školství a neziskovce, které jsem zvládla dělat při škole.
Dalším překvapením pro mě bylo, že mi v době pojištění chyběly asi dva roky. Jek je to možné? Studovala jsem. A stát počítá jen 6 let od 18 let. Ne do 26 let, jak jsem si mylně myslela. 6 let od 18, OK, tedy do 24 let. Pokud jste např. zářijová jako já, tak nastupujete do první třídy a je vám 7 let. Plus 9 let základní školy, čtyři na střední a maturujete v krásných 20 (já tedy měla ZŠ ještě 8 let, ale zase jsem si ten rok na střední polehávala v nemocnicích). Není tedy reálné stihnout vystudovat víc než bakalářský stupeň studia. Neměl by stát podporovat svůj lid, aby nebyl tupý? Můj nevlastní děda mi na mou podobnou otázku odpověděl, že to je přeci jasné, že stát nechce vzdělané lidi, protože nevzdělanými se lépe manipuluje. Tak jo, ach jo.
Aby toho nebylo málo, tak jakmile mi přišlo rozhodnutí o přiznání ID 3. stupně, musela jsem ukončit neschopenku, ačkoli jsem nemohla nastoupit do práce. Byla jsem tedy nucena ukončit pracovní poměr. Pokud jste totiž vážně nemocní a pobíráte ID 3. stupně, můžete být v pracovní neschopnosti jen asi 30 dní za rok a to jsem již vyčerpala. Je to naprosto demotivující. Kdybych bývala nepodala žádost od zvýšení ID z důvodu razantního zhoršení zdravotního stavu, byla bych ještě zaměstnaná, v pracovní neschopnosti a pobírala svůj směšný ID 2. stupně a nemocenskou (než bych po roce spadla do ID 3. stupně). Finančně dost velký rozdíl.
Kde jsem tedy udělala chyby?
Onemocněla jsem příliš mladá. Největší chyba. Onemocněla jsem rovnou hodně vážně a už na gymnáziu jsem musela ze zdravotních důvodů přerušit studium na rok. Další rok jsem promarodila i během vysokoškolských studií, protože ne všechny operace počkaly na prázdniny. Navzdory mému komplikovanému zdraví se mi podařilo vystudovat VOŠku, bakalářské studium i navazující magisterské. Promovala jsem v 27 letech.
Pracovala jsem při škole, takže na zkrácené úvazky za malý plat.
Potřebuji práci, která má smysl. Práce ve školství a neziskovém sektoru mě naplňovala. Finančně to je ale bída.
Kdybych chtěla být cynická, tak můžu poradit:
abyste moc nestudovali. Maximálně tak střední škola a pak si případně přikupte nějaký „rychlotitul“, protože se vám to vyplatí.
Dělejte práci, která je naprosto zbytečná, takové bývají dobře placené. Vydržte v nějaké nejlépe velké firmě, ideálně akváriu s mraky dalších podobných zoufalkyň a zoufalců a buďte tam od nevidím do nevidím. To by bylo, abyste neonemocněli (pokud jste aspoň trochu lidská bytost). Čím déle to peklo vydržíte, než úplně padnete, tak tím vyšší bude váš důchod, ať už invalidní nebo starobní (ale s tím už s ohledem na výše popsané příliš nepočítejte).
Fuj, cynismus mi nejde, nedělá mi dobře. Přidám jednu ryze praktickou, zjistěte si, jak jste na tom s dobou pojištění, jestli vám tam něco nechybí.
Co tedy budu dělat dál? Už jsem poslala námitku proti tomu rozhodnutí, ačkoli to nevidím příliš úspěšně. Aspoň se snad dozvím, protože jsem se na to výslovně ptala, jestli se mi vyplatí doplatit si sociální pojištění za dobu studia (což jde, ale platí se současná výše, tedy nějakých 2099 Kč/měs.). Byla by to velká částka, ale pokud by to nějak významně zvýšilo ten směšný pakatel…No, sociálka má mít měsíc na odpověď, tak mají ještě 3 dny.
Dnes jsem byla na sociálním odboru úřadu práce, kde jsem zjistila, že nedosáhnu na žádné příspěvky, protože můj manžel pracuje a vydělává, ve školství :)
Co ještě můžu nebo musím? Dýchat, musím dýchat a taky proplachovat ty své extra bonusové dírky na břiše a přelepovat je a hojit kůži od náplastí. Včera jsem byla na první dávce biologické léčby. Můžu tedy ještě přidat modlitby, aby tento druh (už moje třetí biologická léčba) fungoval, nebo aspoň neškodil. Neklesat na mysli, radovat se, dobře jíst, věřit, vyjadřovat vděčnost za všechna svá požehnání, a že jich je, i když se to nemusí při čtení těchto řádků zdát. A až bude zdravotně líp, a ono bude, protože musí, tak si najdu práci, která mě zase bude bavit, naplňovat a bude mi dávat smysl, protože taková prostě jsem. Do té doby můžu trochu pracovat aspoň z domova, tak kdybyste o něčem věděli :) .
Děkuji za váš čas, pochopení a shovívavost k některým nehezkým slovům. Věřte, že nebylo mým úmyslem se nikoho dotknout. Jen uvolňuji svůj ventil a upouštím páru.
Lucie